Únor 2008

fotky + info o ocelot stromový

19. února 2008 v 16:54 | Kitykaty |  oceloti
Ocelot stromový se v mnoha jazycích nazývá ,,margay´´. Obývá lesy Jižní Ameriky. Tento druh je častou obětí lovců kožešin, kteří ho střílejí navzdory všem zákazů.
Ocelot stromový žije téměř výlučně na stromech. Rozhodně nezapře svoji příbuznost s ostatními kočkami. Jeho výjimečné, až akrobatické dovednosti při šplhání mu umožňují bezpečný pohyb ve větvích stromů, odkud pak přesným skokem překvapí kořist pohybující se pod ním na zemi.
Soubor:Ocelot.jpg
ZPŮSOB ŽIVOTA- Ocelot stromový je malý, krásně vybarvený samotář, který obývá deštné pralesy Jižní a Střední Ameriky. Aktivní je během dne, za světla loví i žere. Noc stráví spánkem někde ve vidlici větví nebo ve stromové dutině. Ocelot stromový obratně šplhá a málokterý živočich se tomuto rtuťovitému dravci dokáže vyrovnat. Naprostá většina koček sice také výborně šplhá, ale ocelot stromový je prostě lepší. Často se zavěsí za větev jen jednou tlapkou, nedělá mu potíže ani pronásledovat svou kořist po kmeni hlavou dolů jako veverka. Tato stromová šelma potřebuje k obživě opravdu velké území. Jeho hranice si značkuje močí a výměškem pachových žláz. Své pachové značky ocelot stromový nejčastěji zanechává na skalních nebo na pahýlech větví na stromech. Uvnitř svého velkého domovského okrsku má ocelot menší, centrální teritorium. V něm má místa vhodná ke spánku i k odpočinku, stromy určené k drbání a klidná místa, kde žere. Samice si kromě toho navíc brání okolí místa, kde spolu se samcem vychovává mláďata.
POTRAVA A LOV- Ocelot stromový je typický masožravec. Loví proto ptáky, malé a středně velké savce, ale i ještěry a stromové žáby, které nachází vysoko vě vetvích. Jeho sluch i zrak jsou natolik kvalitní, že mu umožňují snadno vystopovat kořist. Mimořádně velké oči ocelota stromového se uplatní zejména v tlumeném pralesním světle. Velké a pohyblivé objekty může ocelot stromový sledovat na dálku díky odrazné vrstvě buněk uvnitř zadní oční komory. Takovou odraznou vrstvu má i obyčejná domácí kočka, proto jí vlastně za šera světélkují oči a na sítnici jí dopadá dvakrát více světla než ostatním živočichům. Velké a samostatně pohyblivé ušní boltce přispívají k jemnosti sluchu ocelota stromového. Oba boltce fungují jako ,,směrový mikrofon´´ , který svému majiteli umožňuje přesně zaměřit zdroj sebemenšího šumu v okolí. Ocelot stromový tak získává perfektní informace o každém pohybu své kořisti. Místo zdlouhavého stopování nebo vysilujícího štvání přepadá ocelot svou oběť skokem ze zálohy. Ocelot stromový a pardál obláčkový jsou jedinými kočkovitými šelmami, které dokáží svou kořist skolit jediným skokem shora, aniž by se musely nejprve dotknout tlapami země.
ROZMNOŽOVÁNÍ- K rozmnožování dochází u ocelotů stromových žijících na jihu převážně v období od října do ledna. Není však spolehlivě známo, jestli také u ocelotů žijících v tropickém pásmu existuje nějaké pevné období páření. Samice pravděpodobně může přijít do říje několikrát do roka. Na počátku období vhodného k námluvám se samec ocelota stromového potlouká po okolí a hledá samici. Samice setrvává ve svých teritoriích a nechávají se oplodnit kterýmkoli kocourem, který se na jejich území zatoulá. Říjná samice si celé své okolí značkuje specifickým pachem, který má všem okolním samcům signalizovat, že je připravena k páření. Čas od času zůstane pár ocelotů stromových pohromadě i po spáření. Obývají společné území a společně loví až do doby, kdy samice přivede na svět svá mláďata. Po období březosti, které trvá 60 až 90 dní, samice porodí jedno nebo dvě drobná a bezmocná koťata. Stará se o ně s příkladnou péčí. Po několika měsících již mláďata dorostou do velikosti, kdy je samice začne vodit na lovecké výpravy.
DŮLEŽITÉ ZNAKY
Tělesné rozměry:
Délka těla: samec 55-88 cm, samice 45-60 cm
Délka ocasu: samec 35-50 cm, samice 35-45 cm
Hmotnost: 4-9 kg
Rozmnožování:
Pohlavní dospělost: ve 2.-3. roce
Období páření: celoročně
Délka březosti: 60-80 dní
Velikost vrhu: 1-2
Způsob života:
Chování: aktivní přes den, převážně na stromech, samotářský
Potrava: ptáci, malí až středně velcí savci, ale také ještěři a stromové žáby
Délka života: v zajetí až 20 let
Příbuzné druhy:
Do poněkud sporného rodu Leopardus náleží ještě ocelot velký a oncilla neboli kočka tygří.
Typické znaky ocelota stromového:
Srst: Měkká a krásně vzorovaná srst je žlutohnědě zbarvená, s černo-hnědými skvrnami, které často splývají v pruhy. Na ocase vidíme černé prstence. Spodní část těla je světlejší.
Zadní nohy: Speciálně stavěné klouby umožňují jejich pohyby v rozsahu 180 stupňů.
Drápy: Ocelot stromový může své dlouhé a ostré drápy zatáhnout do vazivových pouzder na koncích prstů. Při chůzi a při odpočinku jsou drápy zatažené. Při vzrušení se nezávisle na vůli ocelota jeho drápy vysunou.
Žlázy: Pachové žlázy, které ocelotovi stromovému slouží ke značkování teritoria, se nacházejí mezi polštářky na prstech, podél okrajů tlamy, na bradě a kolem řitního otvoru, u samic tako kolem mléčných bradavek. Samci mají speciální pachové žlázy u kořene ocasu a kolem řitního otvoru.
Vynikající akrobat:
Pohyblivost ocelota stromového je obdivuhodná. Dokáže se například obtočit tělem kolem větve.
Nezvyklé je to, že ocelot stromový dokáže šplhat i hlavou dolů jako veverky.
VÝSKYT- Ocelota stromového najdeme od Panamy a severní Kolumbie a Peru směrem na jih až po severní a východní části Paraguaye, sever Uruguaye a Argentiny.
OCHRANA DRUHU- Všechny kočkovité šelmy z Jižní Ameriky jsou vystaveny bezohlednému zabíjení pro svou kvalitní srst. Vyhubení neustále hrozí i ocelotu stromovému.

fotky + info o ocelot dlouhoocasý

19. února 2008 v 16:53 | Kitykaty |  oceloti
OCELOT DLOUHOOCASÝ - margay (Felis wiedii)

Charakteristika
Středně velký druh ocelota s podobnou kresbou jako ocelot velký.Délka těla činí 50 - 72 cm, délka ocasu 35 - 49 cm (je delší než zadní končetiny), hmotnost 3 - 9 kg. Samci jsou větší než samice. Oči jsou nápadně velké, vousy dlouhé. Hřbetní strana je žlutohnědá až šedohnědá s černými, částečně rozetově strukturovanými skvrnami v řadách. Srst uvnitř skvrn je tmavší. Na krku jsou výrazné černé pruhy srsti s dopředu orientovanými pesíky. Srst je měkká, místy hustší až chuchvalcovitá. Nápadně dlouhý ocas je výrazně skvrnitý. Zbarvení a kresba srsti jsou individuálně velmi variabilní. Mláďata se rodí skvrnitá.

Rozšíření
Jižní Texas až Uruguay a severozápadní Argentina, s vyjímkou And a severovýchodní Brazílie. Na západním pobřeží je margay rozšířen až po Ekvádor.

Biotop
Tropické deštné pralesy a opadavé listnaté lesy, pralesy podél řek. Lidským sídlům se zdaleka vyhýbá.

Způsob života
Žije samotářsky, převážně nočním způsobem života. Velké oči dávají tušit výborné zrakové schopnosti v noční přírodě. Loví převážně ptáky a drobné savce. Jako jediná středo- a jihoamerická kočka dovede šplhat po stromech jako veverka i hlavou dolů, což jí umožňují rotaci přizpůsobené klouby tlap. Bez jakékoli přípravy bleskurychle startuje z dokonale maskované klidové polohy a tlapou sráží kolem letící ptáky. S oblibou loví kořist skokem. Margay sice loví i na zemi, ale mnohem méně než ocelot velký, takže oba druhy koček se při lovu potkávají jen vyjímečně.
Přesto skončí mnoho margayů v pastech nalíčených na ocelota velkého. Vzhledem k tomu, že margay je vzácný a jeho životní prostor se neustále zmenšuje, je ještě více ohrožen vyhubením než ocelot velký nebo ostatní jihoamerické kočky. Malého margaye si ve volné přírodě můžeme velmi snadno splést s ocelotem stromovým, i když margay žije na rozdíl od ocelota stromového, velmi skrytě.

fotky + info o ocelot velký

19. února 2008 v 16:51 | Kitykaty |  oceloti
OCELOT VELKÝ (Leopardus pardalis)

Charakteristika
Délka těla činí 71 - 87 cm, hmotnost samce 13 - 18 kg, samice 10 - 15 kg. Ocelot je středně velká kočka s krátkou hladkou a tuhou srstí s černými skvrnami uspořádanými v podélných řadách. Končetiny jsou silné a robustní, což ocelotovi zaručuje poměrně značnou sílu. Při útoku je velmi rychlý a neobyčejně obratný.

Rozšíření
Tropická a subtropická jižní Brazílie a Paraguay, na jihu přes Střední Ameriku až po jižní regiony Severní Ameriky. Západně od And je rozšířen pouze po Ekvádor.

Biotop
Tropické a subtropické lesy, především podél řek a jezer, ale i v hustě zarostlé křovinaté krajině. Ocelot se rád skrývá a jeho dokonalé zbarvení jej činí v přírodě téměř neviditelným.

Způsob života
Ocelot žije samotářsky a obývá rozsáhlé území často o velikosti 50 - 60 km2. Svou kořist loví ve dne i v noci na zemi, vzácně i na stromech, kde skokem chytá zejména hlodavce např.myši, potkany, aguti, dále obojživelníky, ptáky i plazy. Příležitostně se sluní na větvích nad hladinou řek. Působí pak dojmem milého jaguára. Pokud má ocelot dostatek potravy po úspěšném lovu, odpočívá podobně jako ostatní kočky i několik hodin. Zato v deštných pralesích Amazonie, kde nalézá potravy jen málo, musí za potravou podnikat časté a dlouhé výpravy. Je tam také mnohem vzácnější než v otevřené krajině nebo na okrajích lesa či v blízkosti záplavových oblastí Panatanalu v Mato Groso a v Gran Chaco nebo ve Střední Americe.
Mezinárodní zákaz odstřelu ocelota a zákaz obchodování s jeho kožešinou sice omezil činnost pytláků, ale střílení nebo lovu do pastí ocelotů dodnes nezabránil. Stavy ocelotů se regenerují jen pozvolna a jejich reprodukce se oživuje pomalu. Samice ocelota sice po 7O - 85 dnech březosti rodí 1 - 3 mláďata, jejich úmrtnost je však v důsledku nedostatku vhodné potravy velmi vysoká.


info o servalech

19. února 2008 v 16:36 | Kitykaty |  servali
Hmotnost : 9 - 18 kg
Délka: 70 - 100 cm Ocas : 24 - 45 cm

Vysoké a mrštné zvíře, které se podobá psovi s hlavou kočky. má velké, na konci zakulacené uši a kožešinu téměř stejnou jako gepard. Vysoké nohy mu umožňují lehce se pohybovat ve vysoké trávě savany. Má velké oválné uši, které mu slouží jako radar při vyhledávání kořisti, dokáže přesně lokalizovat směr i zdroj zvuku. Má zlatohnědou srst s tmavě hnědými skvrnami, ocas je zvýrazněn černými pruhy.

Výskyt: Serval obývá africké travnaté savany, okraje pralesů a břehy jezer. Část populace se vyskytuje na území Maroka a Alžírska.

Chování: Serval je aktivní ve dne. Je výborný plavec, dobře šplhá, ale většinu času tráví na zemi.

Potrava a lov: Živí se savci od hlodavce po antilopu, ale jeho obvyklou potravou jsou ptáci, ještěrky, ryby, žáby, hmyz ( a to zejména kobylky ) nebo plody ovocných keřů a stromů.

Rozmnožnování: Serval se rozmnožuje v pozdní zimě nebo brzy na jaře. Březost trvá 63 - 75 dní, poté se rodí 2 - 3 slepá mláďata, kompletně závislá na matce. Matka zůstává u mláďat nejméně jeden rok.

fotky servala stepního

19. února 2008 v 16:32 | Kitykaty |  servali
serval.jpg (16892 bytes)